EpiloG:
Stála jsem nehnutě bez pomyšlení na to co jsem a čím můžu být.
Oči jsem upírala k nebesuma přemýšlela..Přemýšlela ovšem.Začínala jsem být zmatená.Nevěděla jsem co se děje.Začínala být čím dál větší tma.Nedokazala jsem pochopit proč zmizelo pár mých přátel.Zničehonic se rozpršelo.Já stala v tom dešti,nezajímalo mě to.Musela sem tam stát snad dvě hodiny a možná více.Nevím,nepočítala sem to.V tu chvíli mě nic,ale vubec nic nezajímalo.Začínali se mě zmocňovat šílene pocity.Po půl hodině jsem se vrátila domů,byla jsem promočená.
,,Kde si sakra Liliano byla?!"Ozvalo se z obyváku.Ano můj otčín právě zaznamenal můj pozdní příchod.